Koncepce dopravního řešení Semil

Jádrem našeho projektu je odlišný  pohled  na navrženou koncepci dopravního řešení v novém Územním plánu města Semily (dále ÚP). Navzdory 700 podpisům pod peticí zdůrazňující nevhodnost řešení zvláště  vůči školním dětem noví zastupitelé v prosinci 2010 ÚP schválili (apel). Příslibem je zřízení nové dopravní komise města, která má šanci hledat vhodnější řešení a podat návrh na změnu ÚP.

Inspirací, morální a odbornou  oporou je nám již dlouholetá práce neziskové organizace Pražské matky  (Bezpečné cesty do škol).


Kousek z historie  problému s dopravou + dokumenty:

 

K návrhu nového územního plánu – Jílovecká ulice, Koštofrank

 

“Celé to ničení Země, “zeleně světa”, vlastní naší “pozdní” době, se děje ve jménu humanismu a péče o člověka.” Záměrně začínám tento článek citací z knihy Václava Bělohradského “Myslet zeleň světa”, neboť v jedné větě vystihuje to, o co usiluje nově vypracovaný a zatím radnicí projednávaný územní plán Semil. Ve jménu dobrého života budoucích generací Semil tu dnes hrozí naplánování zničení jejich, troufám si tvrdit, nejkrásnějšího zákoutí, a to semilského unikátního historického celku, který tvoří Koštofrank (kostel a hřbitov stojící na místě nejstaršího doloženého semilského osídlení), pramen se sochou sv. Václava a uskupení tří roubenek v Jílovecké ulici. Ani jedné ze jmenovaných památek sice nehrozí přímo demolice, ale možná ještě něco horšího: degradace těchto pomníků minulých generací na zajímavou kulisu pro projíždějící řidiče. Podle projednávaného územního plánu (jehož platnost může trvat do r. 2025; za předpokladu, že nové zastupitelstvo nenechá vypracovat územní plán nový) má být napojena nová silniční přeložka na silnici vedoucí přes Komenského náměstí (kolem mariánského sloupu) směrem k Jílovecké ulici, přeložka pak povede Jíloveckou ulicí, čímž doslova zatne nůž do tepny koštofransko-jíloveckého srdce (samo sebou se už rozumí, že domy stojící naproti roubenkám budou zbořeny). Hrozí tedy něco podobného, co v Turnově se stalo skutkem – starý židovský hřbitov se přikrčeně tísní pod mostem, uškrcen silnicí ze všech stran.

 

Demolice Jílovecké prakticky začala již v roce 1976 odstraněním památného Faustova domu (nároží Koštofranské a Jílovecké). Po jisté postkomunistické odmlce se nyní začíná vymetat cesta pokračovatelům započaté práce. Nevím, zda Václav Cílek, který byl začátkem tohoto roku na pozvání radnice v Semilech, navštívil také vzpomínanou část Semil, ale jsem si jista, že by podal pregnantní vysvětlení pro to, proč bychom měli toto místo zachovat takové jaké je a naopak se zasadit o jeho zkrášlení. Nachází se tam totiž všechno, co v minulých dobách činilo místo posvátným: pramen čisté vody, pro kterou si chodí lidé z širokého okolí, navíc posvěcený sochou svatého Václava; starý košatý dub (vzpomeňme posvátné dubové háje pradávných Čechů), a nakonec kamenné mohyly – hroby předků. Všechny tři základní fenomény posvátného okrsku jsou zde jasně rozpoznatelné – kámen, voda i strom; navíc doplněny zachovanými staveními z dob těch, kteří tu byli před námi (roubenky). My už jsme se patrně stali pro tyto neobvyklé konstelace a s duší krajiny spojené prvky hluší a slepí, ale nedovolme, abychom je proto ukradli našim potomkům a potomkům našich potomků!

 

Na závěr si neodpustím ještě jednu poznámku určenou zadavatelům vypracování územního plánu. Můj dědeček, který byl jistě statečný a moudrý muž, za svého života vždy říkal: “Nejsme tak bohatí, abychom si kupovali levné věci.” Píšu to proto, abych upozornila, že při zadávání veřejných zakázek (jako je třeba hledání zpracovatele územního plánu) nemůže být cena nejdůležitějším nebo dokonce jediným kritériem pro výběr vítěze. Neboť nejsme tak bohatí kulturním a přírodním dědictvím, abychom s ním mohli po libosti mrhat a nakonec získat tak málo.

 

Post scriptum: Článek jsem psala ještě před sobotním projevem Václava Havla v ČT a jsem ráda, že ještě stihnu si vzít za patrona svého úsilí třetího Václava, který o odpovědnosti za schvalování územních plánů výslovně vedl řeč.

 

Šárka Bažantová (článek do Semilských novin - leden 2010)

 

Vztah k historii a kořenům vedl pisatelku k tomu, aby požádala o vyjádření Národní památkový ústav v Liberci - odpověď, vyjádření NPÚ Liberec k návrhu územního plánu Semily.

 

Následovala

 

PETICE

dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod
a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

 

 

My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice žádáme, aby se ustoupilo od plánované silniční přeložky v Semilech, jak je plánovaná městem v novém územním plánu. Považujeme jí za nelogickou, protože nevyřeší dopravní situaci ve městě, pouze jí přeloží o kousek dál. Nejedná se o skutečný obchvat, který by odvedl dopravu z centra. Kromě toho je přeložka plánovaná v těsné blízkosti 12 školních zařízení v Semilech. Město by tak přišlo o podstatnou část klidových zón, včetně nejstarších lokalit, např. Jíloveckou ulici, která je dnes využívaná skoro jako pěší zóna, kde si hrají děti a lidé chodí na procházku. Nechceme jen nečinně přihlížet této násilné změně, která ještě sníží atraktivnost města Semily.

 

Děkujeme.

 

Za petiční výbor:

Pavel Kraus, Koštofranská 107, 51301 Semily

Michaela Vaníčková, Koštofranská 274, 51301 Semily

Šárka Bažantová, Chuchelna 198, 51301 Semily

 

Podepsalo přes 700 lidí na Semilsku             Mapa dopravního řešení Mapa.pdf (1,1 MB)

 

Petiční výbor podal námitku, dále jednal s Městem

Námitka.pdf (72,3 kB)
ÚP mapa.pdf (2,4 MB)
Usnesení.pdf (1,4 MB)
Vyjádření k námitce.pdf (1,5 MB)

 

Nepomohla ani jednání, ani podpisy, ani článek v novinách, ani vystoupení na zastupitelstvu. Nový územní plán byl schválen v prosinci 2010. 

 

 

Článek v Semilských novinách:

 

Bezpečné cesty pro pěší do města i do škol

 

“Přestože pěší cesty zabírají ze všech druhů dopravy nejméně prostoru, chodci neprodukují žádné emise ani hluk a nikoho neohrožují a chůze je prospěšná zdraví a nezbytná pro správný fyzický i psychický vývoj dětí, město na ni ve strategických dokumentech nepamatuje.” To je úryvek z webu občanského sdružení Pražské matky. Indické přísloví, které říká, že řetěz je tak pevný jako jeho nejslabší článek, je platné v rozličných sférách lidské činnosti. Jeho platnost si někteří uvědomují i při pohybu ve městech. Pražské matky určitě, protože jinak by se jim nepovedlo, aby Rada hlavního města Prahy přijala a zavázala se naplňovat Zásady rozvoje pěší dopravy na území hl. m. Prahy (viz url https://prazskematky.cz).

 

Semily a okolní obce jistě nemají takové problémy s motorovým provozem a emisemi jako mají v Praze, přesto si myslím, že by bylo pro zdraví občanů Semilska prospěšné, aby se radnice a další zájemci s tímto materiálem seznámili, jelikož je v mnohém inspirativní. Nejinspirativnější na něm je právě to, že se na problém městské dopravy dívá v posloupnosti: chodec, cyklista, městaká hromadná doprava, individuální automobilová doprava; přičemž prvně jmenovaný má nejvyšší prioritu.

V nejbližších měsících bude schvalován nový územní plán Semil; je již vyprojektován a nějakou dobu připraven ke schválení, možná však zbude ještě trochu času na to, aby se na něj zastupitelé i občané podívali jinýma očima, očima chodce – třeba dítěte, které dochází každý den pěšky do některé ze semilských škol.

 

Šárka Bažantová

 

 Ještě alespoň fotokopie článku, který zmiňuje naše snahy, a v němž

 se vyskytly i věcné chyby (navržená varianta přes Koštofrank by neznamenala

 demolici roubenek, nýbrž objektů na druhé straně silnice):

 


Diskusní téma: Koncepce dopravního řešení

Datum: 03.05.2011

Vložil: Šárka B.

Titulek: poslední článek

U posledního článku chybí zdroj, autor. Bez těchto informací je i vypovídací hodnota článku bezcenná.

Odpovědět

—————